To se teprve uvidí. Co nás ale těší je to, že se objevují první pionýři z řad profesionálních zemědělců, kteří využívají možností konzultace s našimi spřízněnými syntropickými designéry.
Dne 10.10. proběhly v České republice konzultace prvních větších syntropických designů se zkušeným odborníkem na toto téma, Renke de Vries z Německa.
Obrovskou zásluhu na tom má vědec a pedagog, Radim Kotrba, předseda akademické obce České zemědělské univerzity (ČZU), který působí na Fakultě tropického zemědělství, vědecký pracovník Výzkumného ústavu živočišné výroby (VÚŽV), člen předsednictva Asociace soukromého zemědělství (ASZ) a člen rady Českého spolku pro agrolesnictví (ČSAL).
Díky jeho sympatiím pro syntropické zemědělství podal ve Výzkumném ústavu živočišné výroby námět na zapojení těchto metod v rámci plánované modelové, demonstrační a experimentální pastviny. Ta by měla být výhledově založena na výzkumné farmě při VÚŽV v Netlukách.
Šlo by o vytvoření širší skladby různých způsobů pastvy dle typu a podmínek provozovaného chovu (například silvopastevní, regenerativní, syntropická či zimní vypásání meziplodin na orné půdě), přičemž by bylo možné přesně sledovat, jaká pozitiva a negativa přináší tyto způsoby udržování pastvin nejenom organizaci a zootechnice několika druhů hospodářských zvířat, ale také produkci, ekonomice, chování a welfare zvířat, půdě a rovněž různým kombinacím pastevního porostu, biodiverzitě a sekvestraci uhlíku či snížení emisí methanu.
Jednalo by se přitom o výzkum zaměřený nejen na chov drůbeže, prasat a mléčného skotu ale také na odchov, což by tento projekt učinilo výjimečným vzhledem k doposud nedostačující pozornosti věnované právě přirozeným možnostem odchovu mláďat mléčného skotu. Pastviny i vnější oplocení by oddělovaly pro ukázku i mikroklimatické přínosy různé typy krajinných prvků jako větrolamy, aleje, stromořadí a mokřady.
Jelikož má Renke zkušenosti a zápal pro kombinaci syntropických systémů s chovem hospodářských zvířat, doporučili jsme využít jeho odborné konzultace. V rámci ní byl Renke proveden po pozemcích vyhrazených pro účely pokusných ploch, probraly se možnosti místa i struktura experimentálního designu a domluvila se další spolupráce včetně využití určitých druhů dřevin a keřů.
Další navštívenou plochou byl Statek Vodňanský, vedený citlivou rukou Ericha Vodňanského. Ten se snaží rodinnou farmu o obhospodařované výměře 500ha pečovat za využívání technik regenerativního zemědělství a agrolesnictví a zapojuje také krajinotvorné prvky, jako jsou meze a remízky.
Hlavním cílem konzultace u Ericha Vodňanského byla implementace syntropického designu do stávající a i budoucí chmelnice. Původním prostředím chmele jsou totiž lužní lesy, pro chmel je přítomnost stromů velmi přirozená a dokonce se předpokládá, že by mohla podpořit i zvýšení kvality, zejména obsahových látek, u výsledného produktu. Naopak při běžné produkci chmele roste rostlina většinou na plném slunci, v monokultuře a s obnaženou půdou. Rostliny tak trpí nedostatkem vláhy, větrem i horkem.
Máme velikou radost, že zájem o syntropické zemědělství v Česku roste, stejně jako poptávka po odborném poradenství v této oblasti.
Doufáme, že se oba projekty podaří uskutečnit a že budou moci inspirovat také další zemědělce.